35/2 Východní Morava

Když se mluví o moravských regionech, většině lidí se vybaví především jižní Morava. Často se zmiňuje také severní Morava nebo Haná, jejichž vymezení má v povědomí veřejnosti poměrně pevné místo. Co ale představuje zbytek Moravy? Jak chápat její východní část?
Ze širšího geografického hlediska se východní Morava nejčastěji vymezuje jako území dnešního Zlínského kraje s menšími přesahy na jih směrem k Hodonínu a na sever k Hranicím. Zahrnuje několik tradičních subregionů – Slovácko, Zlínsko, Kroměřížsko, Valašsko, Rožnovsko a Luhačovicko. Každý z nich má svůj specifický charakter, avšak dohromady tvoří poměrně ucelený region s vlastními geografickými i kulturními rysy.
Přírodní rámec východní Moravy je výrazně členitý. Region vymezují Bílé Karpaty, Hostýnské a Vizovické vrchy, Moravskoslezské Beskydy a údolí řeky Moravy, které představuje hlavní osu osídlení i dopravních vazeb. Krajina zde přechází od úrodných nížin přes členité vrchoviny až po horské celky s vysokou ekologickou hodnotou. Významné jsou i místní přírodní zdroje – například minerální prameny Luhačovic nebo druhově bohaté louky Bílých Karpat.
Vedle fyzickogeografických podmínek má region i výraznou kulturní specifičnost. Slovácko je známé živými tradicemi a vinařstvím, Valašsko typickým lidovým stavitelstvím a historickým typem hospodaření, jakým je pastevectví nebo salašnictví. Městská centra, jako například Zlín, připomínají průmyslový a urbanistický vývoj 20. století, zatímco Kroměříž dokumentuje význam Moravy v kulturních a církevních dějinách.
Toto číslo Geografických rozhledů si klade za cíl představit východní Moravu jako region, který není jen „prostorem někde mezi“ známějšími částmi Moravy, ale svébytnou oblastí, jejíž současná podoba je výsledkem souhry přírodních podmínek, historického osídlení a jedinečné kulturní identity.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 1. 2026