Archiv čísel

Severozápadní Čechy lze jako region vymezit nejjednodušeji s použitím administrativních hranic současných krajů. Některé definice do severozápadních Čech zahrnují území Ústeckého kraje společně s krajem Karlovarským, jiné Karlovarský kraj řadí k západním Čechám a za severozápad Čech považují jen území Ústeckého kraje. Ústecký kraj je se svou rozlohou 5 339 km² sedmým největším krajem Česka. Srovnatelnou velikost má například jen o málo větší kraj Moravskoslezský. Co se týče počtu obyvatel, figuruje Ústecký kraj na pátém místě. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu v kraji žije 811 000 obyvatel. Jedná se tak o významný a navíc velmi pestrý region, a proto jsme se v tomto čísle Rozhledů rozhodli téma Severozápadní Čechy věnovat především právě Ústeckému kraji.
Hranice Ústeckého kraje korespondují například i s vymezením turistického regionu Severozápadní Čechy, jehož oficiální popis zní: „Návštěvníka okouzlí České středohoří svým unikátním reliéfem, údolím Labe s Bránou Čech známou jako Porta Bohemica a s horou Říp. Milovníky hor potěší Krušné i Lužické hory a skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska. Kraj oplývá léčivými prameny, které daly vzniknout několika lázeňským městům. Téměř v každém městě se setkáme s historickými památkami. K těm nejvýznamnějším patří městské památkové rezervace v Kadani, Litoměřicích, Terezíně a Žatci. V kraji je mnoho zámků, hradů i významných církevních staveb, jako je františkánský klášter v Kadani, katedrála v Litoměřicích a další, které dávají zdejší bohaté historii i duchovní rozměr.“
Ústecký kraj je i přes svůj nesporný potenciál a bohatství regionem s mnoha problémy a oblastí, která nemá nejlepší pověst. Toto číslo představuje kraj v celé jeho pestrosti a uvádí na pravou míru některé negativní konotace, které jsou s krajem spojovány. Kromě toho je pozvánkou na výroční zasedání České geografické společnosti, které se na začátku září uskuteční v univerzitním kampusu v Ústí nad Labem.
Zobrazit obsah čísla | vydáno 11. 6. 2024

Commonwealth, celým označením Commonwealth of Nations (Společenství národů), je volné sdružení Spojeného království a jeho bývalých dominií a kolonií. Vznik britského impéria započala kolonizace řady území objevených během zámořských expedicí a založením obchodních osad Anglií koncem 16. a začátkem 17. století. V době svého největšího územního i mocenského rozmachu za vlády královny Viktorie na konci 19. století bylo britské impérium největší říší v historii lidstva. Pokrývalo přibližně čtvrtinu rozlohy souše na Zemi a zahrnovalo také přibližně čtvrtinu veškeré světové populace. Kromě mateřské země, Spojeného království, zahrnovalo impérium rozlehlá zámořská území, kterými byly: Austrálie (od 1901 dominium), Barma (dnešní Myanmar), Britské Bečuánsko (dnes Botswana), Britská Indie (dnešní Indie, Pákistán a Bangladéš), Britská východní Afrika (dnešní Keňa a Uganda), Britská západní Afrika (dnešní Gambie, Ghana, Nigérie a Sierra Leone), Cejlon (dnešní Srí Lanka), Kanada (od 1867 dominium), Kapsko a Natal (od 1910 součástí dominia Jihoafrická unie, dnes jsou obě území součástí Jihoafrické republiky), Kypr, Malajsie, Newfoundland a Labrador (od 1917 dominium, dnes součást Kanady), Nový Zéland (od 1907 dominium) a Rhodesie (dnešní Zambie a Zimbabwe).
Po druhé světové válce začal celosvětový proces dekolonizace a do 60. let 20. století získala většina bývalých britských kolonií samostatnost. Členy společenství však tyto státy povětšinou zůstaly i nadále. Dnes je členem Commonwealthu 56 samostatných zemí a závislá území a teritoria pod správou Spojeného království, Austrálie a Nového Zélandu. V Commonwealthu nyní žije 2,7 miliardy lidí. Společenství se navíc nadále rozšiřuje o další členské země. Commonwealthu a britskému kulturnímu, jazykovému, právnímu i mnoha dalším druhům dědictví a vlivů, které jsou patrné napříč světem, se věnuje nové číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 30. 4. 2024

Slovní spojení nerostné bohatství označuje souhrn dosud nevytěžených zásob nerostných surovin, které je možné ekonomicky využít pro potřeby lidské společnosti. Nerostnými surovinami, které představují nerostné bohatství, jsou horniny, minerály, chemické sloučeniny nebo i samotné prvky. Mohou mít podobu pevného, kapalného i plynného skupenství. Byť jde o v přírodě se vyskytující a přírodou vytvořené materiály, mluvíme o nich jako o neobnovitelných, protože k jejich obnově nedochází buď vůbec, nebo se utvářejí extrémně pomalu (zvlášť v porovnání s tempem, jakým je lidstvo zpracovává). Menší podíl nerostných surovin lidstvo využívá neupravené – v podobě, v jaké je našlo a vytěžilo. Většinu je však nutné průmyslově upravit. Mezi nerostné zdroje patří energetické suroviny (ropa, zemní plyn, uhlí), rudy kovů a dále stavební materiály (kamenivo, písky, štěrkopísky).
Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku jeho existence. Celé pravěké epochy jsou nazvány podle surovin, jejichž využití v jejich průběhu převládalo – hovoříme o době kamenné, době bronzové nebo železné. V novověku spotřeba i význam nerostných surovin se vzrůstajícími potřebami industrializace ještě vzrostly. S rozvojem lidské společnosti, díky čím dál většímu počtu vědeckých poznatků o neživé přírodě a neustávajícímu technologickému pokroku, se rozšiřuje i paleta surovin, které lidstvo využívá. V současném světě nerostné bohatství tvoří čím dál více materiálů a surovin. Ty nejcennější a nejvzácnější, které jsou však pro fungování dnešního světa zásadní, se označují jako suroviny strategické. Často se diskutuje i o tom, které suroviny jsou, či budou, surovinami budoucnosti.
Nové číslo Geografických rozhledů přináší texty jak o surovinách tradičních, tak i těch moderních. Nabízí pohled na to, jak nerostné bohatství interaguje s prostorem – jaký vliv má na rozvoj území, ale i jak se dá vypořádat s negativním dopadem těžby na krajinu. Zobrazit obsah čísla | vydáno 14. 2. 2024

Národní parky se obvykle zřizují v oblastech, které jsou jen málo dotčené civilizací a skýtají značné přírodní bohatství. Mají za úkol chránit, ale zároveň částečně i zpřístupňovat vzácné (často ohrožené) druhy rostlin, zvířat, případně celé ekosystémy. Někdy se národní parky zakládají i v lidmi osídlených místech s cílem vrátit tamní krajinu a přírodu do co možná nejpůvodnějšího, přirozeného stavu.
První tendence a myšlenky zakládání národních parků můžeme najít v umění. V roce 1810 anglický básník William Wordsworth popsal Jezerní oblast (Lake District) v severozápadní Anglii jako „druh národního majetku, na který má právo a v němž má majetkovou účast každý, kdo má oči na to, aby viděl, a srdce na to, aby se radoval“. Americký malíř George Catlin se během cest po „Divokém západě“ věnoval problematice domorodých Američanů, indiánů, a také přírodních krás, které viděl. V roce 1832 napsal, že by se měly tyto oblasti chránit „nějakým rozsáhlým státním ochranným programem… ve velkolepém parku… parku národa, ve kterém bude člověk i zvěř, v celé divokosti a nedotknutelnosti jejich přirozené krásy“. Za jeden z prvních pokusů o zřízení ochrany určitého území se považuje případ dnešního Yosemitského národního parku ve Spojených státech. V zákoně z roku 1864 stálo: „Stát Kalifornie přijme tento sdělovaný majetek za výslovných podmínek, že se areál bude používat pro veřejné použití jako výletní místo a na rekreaci a že bude navěky nezcizitelným.“ Jako národní park toto území bylo poté ustanoveno v roce 1890. Některé prameny považují za nejstarší národní park na světě Bogd Khan Úl v Mongolsku, kde byla ochrana tamní krajiny institucionalizovaná už v roce 1783. Dnes je však tato oblast „jen“ biosférickou rezervací UNESCO. Čistě technicky se tak nejedná o národní park. Nejstarším národním parkem světa tak je Yellowstonský národní park založený v roce 1872. Zobrazit obsah čísla | vydáno 20. 12. 2023

První číslo již 33. ročníku Geografických rozhledů se věnuje tématu Středomoří. Vychází v době, kdy je toto téma až nechtěně aktuální. Bohužel se opět rozhořel konflikt v oblasti Izraele a Palestiny. Hned první článek v čísle se věnuje právě konfliktům, kromě toho izraelsko-palestinského i řadě dalším z celého středomořského regionu. Další článek se zaměřuje na jeden ze zásadních důvodů sváru v této části Středomoří, kterým jsou vodní zdroje. Jiný text jde ke kořenům judaismu, islámu i křesťanství, tří zásadních náboženských směrů, které se v regionu zrodily a zformovaly.
Krom toho se v tomto vydání Rozhledů můžete těšit na články týkající se fyzickogeografických proměn Středomoří, středomořského typu klimatu, problematiky cestovního ruchu v oblasti, Malty jakožto specifického, nejmenšího státu Evropské unie, ale třeba i objevnému článku o první české cestě kolem světa, která právě ve Středomoří započala už před více než 270 lety. Zobrazit obsah čísla | vydáno 27. 10. 2023

Když se člověk (například středoškolák hledající obor, který by ho zajímal pro další studium) podívá do výkladového slovníku, o geografii se dozví, že „je vědou studující prostorové rozšíření jevů na Zemi, jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase“. I samotný název geografie je, řekněme, trochu omezený na povrch země – γεός [geos] pozemský + γράφειν [grafein] psáti. Geografie ale takto „povrchní“ není. Geografie jde do hloubky. A to jak v přeneseném významu, tak i doslova. Důležitým a tematicky velmi pestrým objektem studia geografie jsou i podzemní prostory a přírodní i antropogenní procesy a činnosti, které se v nich odehrávají. I ty jsou součástí „krajinné sféry“, což je důležitý termín pro doplnění výše uvedené zjednodušující definice geografie. Krajinná sféra v ní zastupuje výraz „na Zemi“. Skýtá v sobě totiž jak přírodní, tak i lidskou stránku jevů a dění „na Zemi“, a to ve smyslu všech jejích složek, vrstev, sfér (v atmosféře, biosféře, hydrosféře, kryosféře, litosféře, pedosféře). Zároveň krajinná sféra obsahuje i to, jak se „Zemí“ interaguje člověk. Objektem zájmu tohoto čísla Geografických rozhledů je právě ta část krajinné sféry Země, která leží pod jejím povrchem. Podzemí, zcela v souladu s šíří geografie jako vědy, nabízí neméně rozsáhlou paletu témat, kterým se lze věnovat. Krasový fenomén, vulkanismus, desková tektonika, vodní prameny a zdroje vody, podzemní vodní toky a jezera, pravěké jeskyně a archeologická naleziště, skalní města, hrobky, doly, hlubinné vrty, podzemní chodby, katakomby, kasematy, žaláře, sklepy, bunkry, kryty, válečné tunely, dopravní tunely, pašerácké tunely, nebo třeba i podzemí v přeneseném významu slova underground jakožto (sub)kulturní fenomén. To je (jistě ne kompletní) výčet příkladů, čím vším je podzemí pro geografii zajímavé. Prostřednictvím alespoň některých z nich s námi do podzemí pojďte zajít v tomto čísle Rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 6. 2023

Slovenský národ se začal formovat v polovině 19. století. Podobně jako v českých zemích, i na území dnešního Slovenska proběhlo národní obrození. V rámci Rakousko-Uherska byly snahy Slováků o jazykovou autonomii a povznesení slovenské kultury soustavně potírány „maďarizací“ uherských vlád. Po roce 1918 se Slovensko stalo součástí Československa, ve kterém Slováci poprvé nabyli status samostatného (státotvorného) národa. Mezi lety 1939 a 1945 na území Slovenska existoval takzvaný Slovenský stát, satelit nacistického Německa. Po skončení druhé světové války byl v roce 1945 obnoven československý stát. Češi a Slováci společně přečkali období komunismu a socialismu, dočkali se spolu návratu svobody a utvořili Českou a Slovenskou Federativní Republiku (1990−1992). Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami však roku 1993 vyústily v rozdělení Československa. Vznik dvou samostatných republik přinesl mnohé problémy – rozdělení státního majetku a závazků, utvořena, respektive revidována musela být státní hranice, komplikací bylo i určení státní příslušnosti dosavadních československých občanů.
V roce 2004 se Slovensko i Česko staly součástí Evropské unie a Slováci dokonce už v roce 2009 přijali společnou evropskou měnu euro. Pro slovenskou ekonomiku to byl důležitý krok. Bez členství v eurozóně by současnou složitou dobu, ovlivněnou inflací, Slovensko zvládalo pravděpodobně daleko hůř. Česko i Slovensko se za 30 let své samostatnosti musely potýkat a stále potýkají s problémy, jako jsou korupce nebo populismus. Co ale trápí Slovensko mnohem víc než Česko, je velká emigrace ze země. Odcházejí vzdělaní a mladí lidé, jejich cílem je ve většině případů Česko. Ne nadarmo se říká, že Praha je druhým největším slovenským městem.
Slovensko je pestrá, krásná a unikátní země. A to z hlediska sociogeografického i fyzickogeografického. Přesvědčit se o tom můžete v tomto čísle Rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 26. 4. 2023

Jen co se globální společnost jakž takž (a doufejme, že již doopravdy) vymanila z pandemie covidu-19, rok 2022 ji postavil před další velké výzvy. Jednou z těch nejtěžších je energetická krize, která se týká primárně Evropy. Krizi významně prohloubila Ruskem vyvolaná válka na Ukrajině, v jejímž důsledku významně podražil plyn, uhlí i ropa, a tím pádem se zvýšily i ceny tepla a elektřiny, tedy – souhrnně – energií. Ruská agrese vůči Ukrajině však byla „jen“ spouštěčem evropské energetické krize. Její skutečnou příčinou je nedostatek spolehlivých elektráren, které by byly schopny vyrábět elektřinu v jakémkoli ročním období, za každého počasí. Dalšími ranami, které za poslední rok zasáhly energetickou (ne)připravenost Evropy přímo na solar, byl například obrovský deficit vody pro hydroelektrárny ve Skandinávii, na Balkáně, ale více méně všude po Evropě, četné odstávky pro Evropu zásadních jaderných elektráren ve Francii kvůli zanedbané údržbě nebo také dlouhé období bezvětří v Německu a dalších zemích, které disponují velkým počtem větrných elektráren. Evropa se rázem ocitla v hraniční situaci. Ta navíc poodkryla fakt, že pouze na obnovitelných zdrojích se takzvaný energetický mix (tedy kombinace způsobů výroby energie) zatím nedá postavit. Přitom (a vy víte, že v Geografických rozhledech jsme toho jednoznačně zastánci) je ale třeba myslet i na snižování dopadů klimatické změny způsobené právě tím, že se ve světě k výrobě energie stále z drtivé většiny využívají fosilní paliva. Nízkoemisní a stabilnější cesta přitom existuje. Zatracovat by se neměla jaderná energetika – i proto, že je, co se týče uhlíkové stopy, přívětivá – a je tu také mnoho obnovitelných zdrojů, které nejsou tolik závislé na klimatických a povětrnostních podmínkách, avšak nejsou ještě tolik využívané.
Energii, energetice, obnovitelným zdrojům, spotřebě energií nebo třeba i pasivním domům se věnuje toto číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 20. 2. 2023

Jak zní jedna ze základních definic, obloha je ta část zemské atmosféry nebo vesmíru, která je viditelná z povrchu Země. V čísle se věnujeme tomu, proč oblohu vidíme zrovna takto – tedy jako modrou při denním světle, černou v noci, nebo jako červenou či oranžovou při východu a západu Slunce. Dočtete se ale i o dalších barvách a jevech, které na obloze můžeme spatřit. Jeden z článků se věnuje oblakům, další rozebírá halové jevy – optické úkazy, které vznikají odrazem, lomem či difrakcí slunečních (nebo i měsíčních) paprsků o ledové krystalky v atmosféře. Celému plynnému obalu Země, tedy atmosféře, se věnuje další, přehledový článek. V čísle se dozvíte i o objektech, které na obloze můžeme pozorovat – konkrétně o Slunci a hvězdách a jejich pohybech po obloze. Zmíněny jsou i stroje, které na oblohu dopravil člověk a díky kterým jsme z oblohy udělali místo, kudy můžeme cestovat. V dalším z textů se díváme i opačným směrem – jak se lidstvo díky technologickému pokroku může v rámci dálkového průzkumu Země, jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících subdisciplín geografie, dívat z oblohy na zemský povrch a zkoumat ho. Oblohu však lidé, jak je jim bohužel vlastní, ve velké míře i ničí a znehodnocují. I její velmi vzdálené, vesmírné části, člověk stihl dost znečistit. Kosmickému smetí, nebo ještě palčivějším problémům, jako je znečišťování ovzduší a s tím související problémy včetně vzniku a zvětšování ozonových děr, se toto vydání příliš nevěnuje, zaměřuje se ale na takzvaný světelný smog, potažmo hledá odpověď na otázku, zda v Česku najdeme místa s přirozeně tmavou oblohou. Zobrazit obsah čísla | vydáno 13. 12. 2022

Když jsme v rámci lednového výročního zasedání redakční rady Rozhledů vybírali témata pro čísla nového ročníku, netušili jsme, že první vybrané téma jen o pár týdnů později nabude zcela nového rozměru. Chtěli jsme se věnovat postsovětskému prostoru z více úhlů pohledu, tak jak je Rozhledům vlastní. V čísle ale musíme, pochopitelně, akcentovat především rusko-ukrajinskou válku, která celý region, ale i celý svět ovlivňuje už téměř tři čtvrtě roku. Kromě úvodního shrnujícího článku politického geografa a bývalého šéfredaktora Rozhledů, Libora Jelena, v čísle najdete i spoustu dalších zajímavých souvislostí k aktuální geopolitické situaci v regionu. Před válkou se ale budete moci i trochu „schovat“, nebo od ní alespoň na chvíli odhlédnout. Postsovětský prostor číslo mapuje od Pobaltí a Podkarpatské Rusi, přes Bělorusko, středoasijské státy až po Sachalin. Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 11. 2022

Tématem tohoto čísla je jižní Morava. Ne Jižní Morava. To je řeka v dnešním Srbsku, která soutokem se Západní Moravou vytváří řeku Velikou Moravu. Tyto Moravy protékají hustě zalidněnou Moravskou rovinou v Moravském Srbsku. Veliká Morava je pravým přítokem Dunaje. Stejně jako naše „česká“ Morava, která se však do Dunaje vlévá z jeho levé strany. To, že se Morava na srbském i na našem území jmenují stejně, má prostý důvod. Oba názvy mají stejný jazykový původ. Ale proč na obou místech vymysleli stejný název? Odpovědí je geografie obou řek a jejich okolí.
Přípona „-ava“ má stejný základ jako latinské slovo „aqua“ a jako germánský výraz „achwa“. Obojí znamená „voda“. Dokladem tohoto významu jsou i názvy dalších řek, jako jsou Svitava, Sázava nebo Jihlava. „Mor-“ odkazuje k indoevropskému slovu „mar“, což znamená velkou vodu. Kromě toho německé slovo „moor“ označuje blata nebo slatinu. U řek Morav v Srbsku i v Česku tak šlo o označení „velké vody“ tvořící zamokřená, blátivá území v okolí meandrujících řek v rovinatých krajinách, kde se do rozsáhlých niv voda často rozlévala. Oběma Moravám tento krajinný popis odpovídá. Řeka, opět v obou případech, dala název celým oblastem rozkládajícím se v jejím povodí. Nebudeme se ale rozhlížet po srbské jižní Moravě, nýbrž po té naší.
Jižní Moravu definuje primárně administrativní členění – Jihomoravský kraj. Pod tímto názvem kraj vznikl už v roce 1960. Jako jihomoravská metropole tak bylo „utvrzeno“ Brno. Vlivem krajských hranic se tak dá o jižní Moravě mluvit i severně od Brna – na Blanensku nebo Boskovicku. Na západě jižní Morava končí zdvihem Českomoravské vrchoviny, na jihu ji určuje státní hranice a na východě, kde přesahuje i přes hranice kraje (Slovácko), ji „zastavují“ Bílé Karpaty.
Rozmanité jižní Moravě se v tomto čísle věnuje více článků. Rubrika Kaleidoskop proto přijde na řadu zase až v prvním čísle příštího, už 32. ročníku Rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 14. 6. 2022

Toto vydání Rozhledů má v hledáčku také poměrně nebezpečný, ale zároveň kulturně i přírodně velmi pestrý a krásný region – Střední Ameriku. Geograficky se Střední Amerika vymezuje jako území mezi Tuhuantepeckou a Panamskou šíjí. Kromě sedmi nezávislých států (Belize, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama) by tedy do tohoto regionu měly spadat ještě některé mexické státy (například Chiapas a Yucatán). I proto je do středoamerického regionu často zahrnováno Mexiko jako celek. Mexiko s většinou středoamerických států sdílí také část historie – období španělské koloniální nadvlády. Z té pramení podobné kulturní rysy včetně nejrozšířenějšího jazyka v regionu – španělštiny. Koloniální minulost pojí Střední Ameriku i se státy Karibiku. Karibská oblast je region složený z ostrovů ležících v Karibském moři, které se dělí do tří hlavních souostroví: Lucayské (především Bahamy), Velké Antily (které, mimo jiné, zahrnují největší karibské ostrovy Kubu, Hispaniolu nebo Jamajku) a Malé Antily (například Trinidad a Tobago, francouzský Guadeloupe nebo nizozemské Curaçao). V Karibské oblasti žije na území 34 států a teritorií více než 43 milionů obyvatel. V sedmi pevninských státech Střední Ameriky žije dohromady téměř 48 milionů lidí. A Mexiko je s více než 126 miliony obyvatel 10. nejlidnatější zemí světa. Spolu s Mexikem a Karibikem Střední Amerika zahrnuje celou oblast mezi Spojenými státy a Kanadou na severu a celou Jižní Amerikou. Takto široce jsme pojali Střední Ameriku i v těchto Rozhledech. Ba dokonce jsme v článku o zalednění And zašli až do Jižní Ameriky. Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 5. 2022

Volby jsou základním stavebním kamenem demokracie. Pomocí voleb občané vybírají (volí) své zástupce do zastupitelských orgánů veřejné moci a předávají jim některé ze svých pravomocí. Tím se podílejí na chodu země či jiného regionu (různých měřítek i typů).
Možnost volit by měla být výsadním právem pro všechny lidi na světě, proto je také zakotvena v Listině základních práv a svobod. Volební právo a celé volební procesy a mechanismy řízení institucí zákonodárné, výkonné a soudní moci, definují i ústavy jednotlivých států. Výsledkem vývoje moderního volebního práva jsou některé základní znaky a zásady, které se promítají do ústav ve většině zemí světa. Mezi ně patří všeobecnost (právo volit mají všichni bez ohledu na rasu, pohlaví, sociální původ atd., avšak s ohledem na podmínky stanovené zákonem – například věk), rovnost (jeden volič rovná se jeden hlas), přímost (volič hlasuje osobně, zastoupení není možné) a tajnost (volba je tajná, nikdo není oprávněn zjišťovat, kdo komu dal svůj hlas).
Demokratické volby jsou založené na principu přirozené výměny vládnoucích stran a postů bez nutnosti převratů. Volby však probíhají i v nedemokratických zemích. V autoritářských a totalitních režimech je však vládnoucí garnitura využívá jen pro utvrzení své moci. Manipulace, propaganda a podvody se ale bohužel s volbami pojí všude po světě.
Geografie (zejména ta politická) má s volbami mnoho co do činění. Existuje i samostatný geografický podobor zvaný volební geografie. A právě tento obor vám přiblíží toto číslo Rozhledů. Geografickou perspektivou nahlíží na výsledky podzimních parlamentních voleb v Česku, participativní politiku na obecní úrovni, populismus, volební manipulaci, na to, jak téma voleb uchopit ve výuce geografie, nebo i na volby v Iráku. Zobrazit obsah čísla | vydáno 14. 2. 2022

Pojmem železnice je označován kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží. Dílčí principy kolejové dopravy byly využívány nejméně od středověku, moderní železnice vznikla začátkem 19. století. Rozvoj železnice byl katalyzátorem průmyslové revoluce, šel ruku v ruce s rozvojem těžkého průmyslu a vytvářel obrovskou poptávku po železe, oceli i strojích. Železnice v 19. století během několika málo desítek let zcela proměnila mapu světa. Vytvořila se hustá dopravní železniční síť, která významně zkrátila dobu cestování i na obrovské vzdálenosti. Až když se po železnici začaly prohánět vlaky poháněné tehdejší technologickou novinkou – lokomotivami – se však začal výraz železnice užívat i jako pojmenování dopravního prostředku. Do té doby byla železnice označením výhradně pro kolejovou dráhu. Ta ve svých začátcích v 16. století sice byla konstruována nejdříve ze dřeva, ale brzy se pro snížení tření začaly pro stavbu kolejnic i kol vozů využívat kovové materiály. Že je slovo železnice původně hlavně „železnou cestou“ nebo „drahou“, dokazuje i její pojmenování v dalších jazycích: „kolejová cesta“ anglicky (railway), „železná cesta“ německy (Eisenbahn), francouzsky (chemin de fer), španělsky (ferrocarril), italsky (ferrovia) nebo rusky (железная дорога [železnaja daróga]).
Železnice výrazně, ze všech dopravních prostředků možná nejvýznamněji, ovlivnila rozvoj moderní společnosti. Železniční doprava v sobě ale skýtá potenciál stát se i dopravním prostředkem budoucnosti. Díky technologickému vývoji je železniční doprava stále rychlejší, je to způsob dopravy, který je ve srovnání s dalšími typy pozemní dopravy velmi bezpečný a také mnohem ekologičtější. I proto v rámci aktivizace a motivace jednotlivců i velkých firem k většímu využívání právě tohoto druhu dopravy vyhlásila Evropská unie rok 2021 Evropským rokem železnice.
V nových Rozhledech se dozvíte více nejen o minulosti a budoucnosti železnice, ale i o tom, jaký vztah mají mezi sebou železnice a krajina, nebo co mají společného železnice a čas.
Přejeme příjemné prožití vánočních svátků, třeba i ve společnosti Geografických rozhledů! Zobrazit obsah čísla | vydáno 20. 12. 2021

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vstupujeme již do čtvrtého desetiletí života Geografických rozhledů. A to hlavně díky vám. Novou desetiletku jsme chtěli zahájit s cílem, aby vám časopis co nejvíce vyhovoval a byl pro vás přínosný. Proto jsme vás na konci loňského 30. ročníku poprosili o zpětnou vazbu – o hodnocení toho, co se vám v Rozhledech líbí, co se vám v nich nelíbí, a také o vyslovení přání, co byste od nich potřebovali. Dotazník vyplnilo hodně čtenářů – děkujeme vám!
Moc si vážíme převažujícího pozitivního hodnocení a nedostatky, které vyplynuly z vašich odpovědí, si dobře uvědomujeme. Především jde o stálý střet, který se týká zaměření časopisu. Někteří z vás by rádi, aby Rozhledy byly lépe využitelné ve výuce. Další skupina by chtěla číst více přehledových článků. Jiní zase více novinek z výzkumu. Po celých 30 let se Geografické rozhledy snažily (a budou se snažit i nadále) naplňovat očekávání všech cílových skupin čtenářů – tedy učitelů (základních a středních škol), studentů geografických a příbuzných oborů na vysokých školách, odborníků a profesionálních geografů, ale i čtenářů z širší veřejnosti. Žádnou z těchto skupin čtenářů nemůžeme stoprocentně upřednostnit, a tudíž nelze ani všechny stoprocentně uspokojit. Některá přání ale můžeme splnit.
​Jedním z často vyjádřených námětů bylo vytvoření další rubriky, která by se věnovala aktuálnímu dění ve světě; rubriky, která by nesuplovala běžné zpravodajské kanály, ale která se bude snažit nabídnout širší pohled (můžeme říct pohled geografa) na danou událost či problém. Rubriku, kterou jsme nazvali Kaleidoskop, budeme od nynějška připravovat pro každé číslo.
Stále aktuální (bohužel) je i celé téma prvního čísla 31. ročníku Rozhledů: Pandemie. Ale i přes nepříjemné téma vám přejeme příjemné čtení! Zobrazit obsah čísla | vydáno 26. 10. 2021

Před 17 lety se Evropská unie rozrostla o deset členských států. Z velké části šlo o země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Za střední Evropu jsou v současném všeobecném diskurzu považují hlavně právě země V4. Zahrnovány jsou do ní i takzvané alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Na pomezí je Slovinsko. V mnoha ohledech spadá k balkánskému regionu, ale přiřazováno je oprávněně i k alpským zemím a spjaté je (nejen tím, že se připojilo k EU také 1. května 2004) i se zeměmi V4. I Slovinsko tak lze zahrnout do současné definice střední Evropy. Ale jaký význam měl termín střední Evropa dříve?
Pojem střední Evropa byl poprvé použit patrně na vídeňském mírovém kongresu, na kterém se mezi lety 1814 a 1815 po napoleonských válkách urovnávaly mezinárodní vztahy v rámci celé Evropy. Za střední Evropu (původně, francouzsky, L’Europe intermédiaire) byl na kongresu označován prostor dnešního Německa a Beneluxu. Tato „první“ střední Evropa symbolizovala sjednocení. Svým relativním politickým konzervatismem se lišila od liberalistické západní Evropy, tedy Spojeného království a Francie. Po sjednocení Německa v roce 1871 se začala tvořit další „střední Evropa“. Postavení Německa ve „středové poloze“ (Mittellage) vyvrcholilo první světovou válkou a projektem Mitteleuropa – konceptem Německem ovládaného středoevropského prostoru. Po druhé světové válce střední Evropa „zanikla“ mezi Východem a Západem, respektive byla tvrdě rozdělena mezi obě sféry. Další „střední Evropa“ se začala formovat až po pádu železné opony. Nyní je tato „střední Evropa“ geopoliticky a ekonomicky sjednocená, především díky Evropské unii. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 6. 2021

Sdílený prostor. Co si pod tímto pojmem představíte? Možná se vám vybaví veřejné prostory, volně přístupná prostranství, jako jsou náměstí, parky, nákupní střediska. Možná vás napadnou jiná místa, která volně přístupná nejsou, ale na kterých lidé také sdílí prostor a skrze nej pocity (divadla nebo sportovní stadiony), věci a produkty (komunitní zahrady). Dnes se vám asi vybaví hlavně virtuální sdílený prostor. Tématu Virtuální svět(y) jsme se věnovali v posledním čísle loňského ročníku, ale i v tomto vydání vidíme, že to, co lidé sdílí ve fyzickém prostoru, je často propojené s prostorem virtuálním. Zprostředkování pronájmu volného bytu na víkend nebo spolujízdy v autě se provádí v současnosti primárně přes internet. Dále vás napadne třeba poměrně nový fenomén sdíleného bydlení a určíte i rada dalších věcí. Sdílený prostor pojímají tyto Rozhledy (jak je jim vlastní) ze široka. Nabízejí i ukázky toho, jak veřejné prostory využívat co nejúčelněji. Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 4. 2021

Sčítání lidu, případně cenzus nebo soupis obyvatelstva, je proces získávání údajů o populaci určitého území. Kromě dat o lidech a jejich základních osobních údajích (např. věk) se při sčítání zjišťují data týkající se sociálních a kulturních znaků (např. užívaný jazyk, náboženství). Termín sčítání lidu se používá především pro sčítání obyvatelstva a domácností na úrovni státu.
Na rozdíl od průzkumů veřejného mínění (nebo jiných sociologických výzkumů) nečerpá sčítání lidu informace pouze ze vzorku populace, ale plošně – od každého jednotlivce. S daty ze sčítání se pracuje ve vědě, obchodu (marketingu), plánování (např. dopravních spojů podle dojížďky do zaměstnání a do škol) nebo právě při realizaci vzorkového výzkumu (pro určení toho, jak má reprezentativní vzorek obyvatelstva vypadat). Údaje ze sčítání slouží i při řešení krizových situací – hasiči se mohou dozvědět, kolik pater, bytů, důležitých přípojek je v domě, při evakuaci vědí, kolik kde žije lidí a v jakých domech se vyskytují. Otázkou však je, jestli jsou data získávaná při sčítání, tedy jednou za 10 let, dostatečně aktuální.
Určitým problémem sčítání je jeho vysoká cena. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 přijde český stát na 2,23 miliardy korun (podobně jako v roce 2011). Je taková investice za pořízení dat, která jsou většinou obsažena v různých registrech (osob i nemovitostí), rozumná? Podle statistiků ano. Data ze sčítání lidu obsahují celou řadu cenných údajů, které v registrech obsaženy nejsou.
Populační cenzus se koná téměř ve všech zemích světa. Několik států sčítání nepořádá, protože spoléhá na data z registrů (v Evropě Nizozemsko, Švédsko a Finsko). Problémem pro tyto státy je ale to, že legislativa Evropské unie po svých členských zemích vyžaduje i údaje, jimiž registry nedisponují (např. údaje o domech a bytech). Zobrazit obsah čísla | vydáno 8. 2. 2021

Nejjednodušším vymezením polárních oblastí je jejich ohraničení polárními kruhy. Ty jsou tvořeny rovnoběžkami na 66°33' severní a jižní zeměpisné šířky. Jejich poloha je dána sklonem zemské osy vůči rovině, ve které Země obíhá kolem Slunce (v matematické a planetární geografii bychom ale měli raději mluvit o sklonu zemské osy vůči ekliptice). Polární kruhy leží ve vzdálenosti 7 383 km od rovníku a 2 602 km od pólů. V takto definovaných polárních oblastech o letním slunovratu Slunce nezapadá za obzor a o zimním slunovratu nad něj naopak nevychází. Čím blíže jste k pólu, tím jsou jevy polárního dne a noci zřetelnější. Během polární noci jsou od 79. rovnoběžky po celý den vidět nejjasnější hvězdy a od 85. rovnoběžky zůstává Slunce pod obzorem tak hluboko, že nelze pozorovat ani náznak svítání.
I proto, že na Antarktidě panuje polární noc i den několik měsíců (záleží samozřejmě na konkrétní poloze), a také proto, že není trvale obydlena, je to jediný kontinent bez přesně definovaného časového pásma. Vědci pracující na antarktických výzkumných stanicích se tak řídí časem ve svých zemích, nebo si prostě můžou vybrat. Na výzkumníky, kteří se rozhodnou trávit čas v Antarktidě během zimy (od 21. června do 21. září), čeká kromě věčné tmy také téměř absolutní izolace. S tou se pojí i podmínka některých států, že na jejich stanicích musejí být všichni členové zimní výpravy zbaveni zubů moudrosti a slepého střeva (i když s nimi dříve žádné potíže neměli). Případný problém by byl zbytečný a v tamních podmínkách těžko řešitelný.
Polární oblasti ale zdaleka neznamenají jen polární den, polární noc nebo třeba polární záři. Pro geografa je účelnější od čistě zeměpisného, jednoduchého vymezení polárních oblastí upustit a pracovat raději s vymezením klimatologickým. Zvlášť v případě Arktidy. Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 12. 2020

Slovo hranice vychází pravděpodobně z označení hranaté kupy dříví nebo kamení, které se používaly k označení místa, ke kterému sahala moc určitého panovníka nebo kmene. Dnes má v češtině tento pojem dva hlavní významy. Jako hranici označujeme zapálenou hromadu dříví, případně můžeme mluvit o popravčí hranici. V druhém významu si pod pojmem hranice člověk představí rozmezí mezi dvěma regiony. V geografii (a samozřejmě i v jiných oborech) existuje mnoho způsobů, jak hranici definovat. Hranice právě jako pomyslná čára oddělující dva státy, kraje, obce či jiné regiony jako administrativní jednotky, může být prvním příkladem, příkladem zastupujícím pevně dané, statické hranice. Takovými hranicemi a procesy probíhajícími kolem nich (v pohraničí), skrz ně (migrace), nebo i díky nim (například přeshraniční spolupráce), se zabývají především sociální geografové. Doménou fyzických geografů jsou naopak pohyblivé, měnící se hranice, jako je hranice věčně zmrzlé půdy, horní hranice lesa, sněžná čára a mnoho dalších. Tato hranice mezi sociální a fyzickou geografií ale samozřejmě není pevně daná. Do práce geografů, a je jedno jaké specializace, vstupuje více druhů hranic. Hranice existují i v myslích lidí, mezi společenskými skupinami, rozličnými kulturami. Některé hranice jsou přirozené, jiné jsou vytvořené uměle. Všechny vyjmenované typy, a i mnoho dalších, jsou středem zájmu geografů. Některé představuje i toto číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 10. 2020

Před více než rokem, kdy redakční rada Rozhledů diskutovala a vybírala témata pro tento ročník, nikdo netušil, že číslo Virtuální svět(y) bude vznikat v době, kdy bude kyberprostor pro mnoho činností globální společnosti téměř jedinou volbou, nikoliv jen jednou z možností. Nenapadlo nás, že by i výuka a studium mohly probíhat až v takové míře v kyberprostoru (a to ještě v podstatě bez předchozího plánování). I před pár měsíci bychom ale napsali, že se většina z nás již bez informačních technologií neobejde, že se bez nich neobejde fungování dnešního světa. Současná situace toto tvrzení jen posiluje. Zobrazit obsah čísla | vydáno 10. 6. 2020

Život obcí. Tímto titulem jsme chtěli po delší době zaměřit pozornost na lokální témata. Bohužel číslo přichází do doby, kdy se život v českých obcích pozastavil. Pozastavil se ale i ve většině dalších sídel ve světě ochromeném pandemií viru SARS-CoV-2. Doufáme, že vám toto číslo poslouží jako příjemné odreagování a že vás navnadí na opětovný návrat do „normálního“ života vašich obcí, ale že vás třeba i připraví na to čelit běžným, českým, lokálním problémům v rozvoji obcí, ve kterých žijete poté, až globální „útlum života“ pomine. Eliminování některých problémů, se kterými se české obce potýkají, by ještě lepšímu rozvoji života v nich určitě prospělo. Zobrazit obsah čísla | vydáno 13. 4. 2020

V regionu Blízkého východu se setkávají tři kontinenty (Afrika, Asie a Evropa), vznikly tu nejstarší lidské civilizace a současně je místem vzniku tří hlavních světových monoteistických náboženství.
Vlivem angličtiny region často nese označení Střední východ (Middle East), které má původ v období britského kolonialismu. V češtině se častěji používá označení Blízký východ. Už sám název regionu vycházející z evropského náhledu na svět vypovídá o tom, že zde Evropané sehráli zásadní roli. Po rozpadu Osmanské říše (která se v oblasti rozrůstala po více než 600 let od roku 1299) Blízký východ ovlivnili především Britové a Francouzi. Především pak dva z nich. Brit Mark Sykes do mapy nakreslil hranici, která běžela od Haify na pobřeží Středozemního moře do Kirkúku v dnešním Iráku. S Francouzem Françoisem Georges Picotem se dohodl na rozdělení regionu v případě, že státy Dohody v první světové válce zvítězí. Tak se stalo a území na sever od této „čáry“ kontrolovali Francouzi a území na jih se ocitlo pod vlivem Britů. Sykes-Picotova dohoda označuje i navazující sérii teritoriálních změn, které určily ráz Blízkého východu. Lze diskutovat, do jaké míry Sykes-Picotova dohoda region ovlivnila. Před Dohodou neexistovala Sýrie, Libanon, Irák, Izrael, Saúdská Arábie ani další „národní státy“ (což byla původní představa jejich utváření). Právě takto Evropany „narýsované“ hranice – když do jednoho „národního státu“ svedou příslušníky různých kmenů a vyznání – mohou jen těžko vést ke stabilitě v regionu, který byl již předtím plný konfliktů. Toto číslo Rozhledů se příčinami, projevy i důsledky některých z blízkovýchodních střetů a svárů zabývá.
Současná situace na Blízkém východě samozřejmě neuniká pozornosti médií. Doufáme, že Vám toto číslo poslouží jako dobrý doplněk, možná i korekce některých informací, které se v nich objevují! Zobrazit obsah čísla | vydáno 10. 2. 2020

Sucho je aktuálně jedním z největších problémů světa. Je výrazným projevem globální klimatické změny. Nejčastěji je definované jako deficit atmosférických srážek, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu – jednoduše řečeno jako nedostatek vody. Tyto Rozhledy nemají kapacitu pojmout téma sucha vyčerpávajícím způsobem, nabízejí ale pohled na problematiku dostupnosti vody v malých obcích v Česku, uvádějí možnosti zadržení vody v krajině, analyzují vliv sucha a veder na úmrtnost v Evropě, zavádějí nás do savan, kde je sucho přirozenou součástí života, nebo poukazují na to, že sucho je někdy pro zdraví člověka prospěšné – ve smyslu toho, jak s termínem sucho pracuje iniciativa Suchej únor. Dále nabízejí pohled úspěšného „zeměpisného“ olympionika na účast na Mezinárodní olympiádě věd o Zemi, představují využití dálkového průzkumu Země v archeologii a v seriálu o zaniklých krajinách přinášejí článek o Prášilsku. Zobrazit obsah čísla | vydáno 9. 12. 2019

Nové číslo Geografických rozhledů je inspirováno třicetiletým výročím sametové revoluce, jež v listopadu 1989 odstartovala výraznou proměnu současné české společnosti. Připomeneme si nejen revoluční proměny východního bloku, ale v duchu definice „revoluce je masový protest lidí usilujících o změnu politického režimu“ se zaměříme i na politické proměny jinde. Detailněji se věnujeme situaci ve Venezuele, zemi usilující o vymanění z diktátorského režimu. Revoluce ale v myšlení geografů a demografů nabývá i další významy. Některé z nich analyzují další články. Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 10. 2019

Číslo otevírá unikátní vhled do ekologických a environmentálních problémů v Indonésii. Odborníci, kteří ve čtvrté nejlidnatější zemi světa působí, primatolog a ekolog Stanislav Lhota a mořská bioložka Hana Svobodová společně s fotografem a hydrobiologem Petrem Janem Juračkou vysvětlují aktuální situaci i hrozby, které plynou ze zakládání plantáží palmy olejné, přibližují, co se děje v moři omývajícím tisíce indonéských ostrovů. Dokumentují výrazný pokles biodiverzity tamních ekosystémů, jedněch z nejvzácnějších na světě, a upozorňují na globální rozměr indonéských problémů. Vracíme se k tomu, jak jsme přírodě „poroučeli“ v období socialismu. Na příkladu Vltavy představujeme, jak člověk využíval a využívá vodní toky. Navrhujeme, jak vizualizovat ekologickou stopu, zveme vás na skládku jako na místo vhodné pro terénní výuku. Vedle dalších námětů prezentujeme např. i možnosti, jak udržitelně budovat města. Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 6. 2019

Jižní Asie je oblastí, jejíž vývoj byl, je a bude velmi dynamický. Ale o jakém regionu je vlastně řeč? Jak jižní Asii vymezit? To jsou otázky, na které nenalezneme odpověď, s níž by všichni geografové jednohlasně souhlasili. Proto se k jejich řešení toto číslo Rozhledů snaží přispět.
Kromě problému, jak region jižní a jihovýchodní Asie vymezit, se věnujeme jeho koloniální historii, především portugalským objevitelským aktivitám v Indickém oceánu. Přinášíme vhled do světově rozšířených náboženství pocházejících z jižní Asie – hinduismu a buddhismu. Jeho vliv a projevy sledujeme i u Vietnamců žijících v Česku. Věnujeme se rozvoji indických velkoměst, na příkladu Indonésie diskutujeme, co přináší stále rostoucí zastoupení lidí tzv. střední třídy.
V rubrice Geografie a škola představujeme nově vytvořený výukový Geoportál, umístěný na našem webu, i to, jakou roli hraje práce v terénu nejen v zeměpisných olympiádách. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 4. 2019

První číslo Geografických rozhledů roku 2019 se věnuje pohybu Země jako vesmírného tělesa, ale i pohybům, které se odehrávají na Zemi a nad ní. V neustálém pohybu je také atmosféra, proto vysvětlujeme fyzikální principy nejvýraznějších projevů pohybu vzdušných mas, větrných bouří. Atmosféru (plynný obal) drží u Země její gravitace, a ta hraje zásadní roli i ve svahových pohybech, jakými jsou sesuvy půdy, skalní řícení, bahnotoky a další. Přemisťováním prachových částic díky větru a jejich usazováním byly utvářeny spraše, které jsou základem utváření těch nejúrodnějších půd světa. To, co nejvíce hýbe světem, je lidská společnost. Rostoucí potřeba lidí se přemisťovat je ale často překážkou pro potřeby zvířat. Proto se zabýváme také problematikou fragmentace krajiny, výstavbou a funkčností ekoduktů v Česku. Pohyb lidí (migraci) z několika úhlů pohledů diskutují i další články. Souvislosti cestovního ruchu se zahraniční politikou analyzujeme na příkladu Číny. Přibližujeme také, co si z práce v zahraničí odnášejí Moldavané. Představujeme také výsledky výzkumu zaměřeného na to, jak se na cizince díváme v Česku, jak vnímáme jejich „pohyb“ v české společnosti a prostředí. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 2. 2019

Žijeme v době vizuálního smogu, je přeznačkováno. Vnímání vizuálních informací ale vždy záleží na prostorovém a časovém kontextu. Jinde a jindy může být daný zrakový vjem symbolem pro něco jiného. Perfektní „hřiště“ pro geografy! Pro ně jsou obrazy a vizuálie relevantním tématem k řešení jak z hlediska informací, které mohou zkoumat (např. obrazové materiály s geografickým obsahem, v neposlední řadě také učebnice), tak i z pohledu nástrojů, jimiž geografové informace znázorňují, kterými data interpretují, vyjadřují to podstatné z nich a předávají je dál (svým studentům). Obrazy jako výsledky i jako metody jsou vlastní „každé geografii“. Dálkový průzkum Země, vizualizace dat (mapy, grafy, schémata, 3D modely), meteorologické modely, a tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Několik pohledů na to, jak geografové s obrazy pracují, i to, jak je svět různě zobrazován, přináší toto číslo Geografických rozhledů. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 12. 2018

Území Československa je součástí střední Evropy. Kam se ale zařadit dále? Úvodní článek sleduje, kdy a proč lze území Česka a Slovenska vnímat jako součást evropského Západu nebo naopak Východu, a jak se toto postavení měnilo v průběhu stoleté česko-slovenské historie. Připomínáme trochu zapomenutou nejvýchodnější část meziválečného Československa, Podkarpatskou Rus. Věnujeme se dalším důležitým mezníkům historie Československa, především těm, které proběhly v tzv. osmičkových rocích. Svým nezaměnitelným způsobem přibližuje své prožitky ze srpna 1968 bývalý dlouholetý šéfredaktor Geografických rozhledů doc. Ivan Bičík, pobývající v inkriminované době na exkurzi v Sovětském svazu. Hranice Československa toto číslo „překračuje“ představením situace v prorusky orientovaném Podněstří, neuznaném separatistickém státu v rámci Moldavska.
Za pouhých 25 let od rozpadu společného státu se zásadně změnilo postavení geografie Česka i historie českých zemí ve vzdělávacím procesu na Slovensku, a tím pádem i povědomí mladé slovenské generace o „svých nejbližších sousedech“. Zajímavý, ve výuce dobře využitelný, je pohled na „žlutou českou krajinu“, fenomén pěstování řepky olejky, z mnoha úhlů pohledu.
Ke globálnímu měřítku se téma čísla posouvá diskutováním stárnutí populace, jevu, který výrazně postihuje i českou a slovenskou společnost. Možností, jak následky stárnutí populace eliminovat, je nahrazení lidské práce prací robotů, jejichž pojmenování se stoletého výročí dočká zanedlouho. Bratři Čapkové uvedli slovo „robot“ v život premiérou divadelní hry R.U.R. dne 2. ledna 1921 v Hradci Králové. Zobrazit obsah čísla | vydáno 12. 10. 2018

V posledním čísle 27. ročníku Geografických rozhledů diskutujeme, jak se člověk adaptoval na život v horách. Vysvětlujeme vznik horských údolí. Ilustrujeme působení mrazu v našich horách. Zaměřujeme se na to, jak se interakce hor (zvýšeného reliéfu) s atmosférou odráží na počasí (nejen) v horských oblastech. Zveme vás na geomorfologickou procházku po Krkonoších. Nabízíme alternativní metodu zápisu žáků z vyučovacích hodin, skečnouting, který kombinuje vizuální znázornění probírané látky s verbálním. Představujeme místně zakotvené učení, projektový způsob výuky, kterým lze posílit sounáležitost žáků s místem, ve kterém žijí. Řešíme, jestli se Krušnohoří stane památkou UNESCO. Zkoumáme možnosti využití starých důlních děl pro další účely prospěšné pro okolní krajinu, ekosystém i společnost. Zobrazit obsah čísla | vydáno 30. 5. 2018

Principům fungování globálních systémů různého charakteru i jejich dopadům je věnováno čtvrté číslo 27. ročníku Geografických rozhledů. Zamýšlíme se v něm nad tím, jací aktéři drží ve svých rukou globální moc a jak ovlivňují světové dění nejen ve společenské, ale i v přírodní a krajinné sféře. Sledujeme, s jakým záměrem a jakým způsobem si nové i nově nastupující mocnosti, jako jsou Čína, Indie, Brazílie, Indonésie nebo Turecko, podmaňují Afriku. Předkládáme základní fakta o zahraniční migraci a navrhujeme, jak toto téma na příkladu Česka začlenit do výuky (nejen) zeměpisu. Diskutujeme o globálních produkčních sítích, i o tom, jakou roli v nich hrají čeští výrobci, v jaké míře je česká ekonomika závislá na exportu. Poodkrýváme, kdo vévodí světovému trhu s potravinami. Představujeme koncept sociálního metabolismu, zajímavý přístup, jak zkoumat a porovnávat vztah mezi společností a přírodou. Nabízíme náměty začlenění tématu globálních systémů do výuky. Popisujeme také, jak uskutečnit sen každého geografa, cestu kolem světa. A díky představení funkce hlavních globálních navigačních satelitních systémů se dozvíme, že se nikde na světě neztratíme (pokud se nám nevybije chytrý telefon). Zobrazit obsah čísla | vydáno 16. 4. 2018

Subsaharská Afrika, nejdynamičtěji se rozvíjející světový makroregion plný kontrastů, je ústředním tématem třetího čísla 27. ročníku Geografických rozhledů. Číslo představuje, jak se africký kontinent od dob výprav Hanzelky a Zikmunda proměňuje ekonomicky, geopoliticky i demograficky. Řeší vliv infekce HIV na populační vývoj makroregionu, dokumentuje dopady rozsáhlých vodohospodářských opatření v povodí řeky Orange. Nabízí využití údajů o zdraví světové populace k procvičování tvorby tematických map a jejich interpretace. Software MapKer ukazuje, jak si jednoduše vytvořit obrysovou mapu. Jako zajímavé prostředí pro efektivní výuku (nejen) zeměpisu je představena zoo. Co se v ní (ne)dozvíme, zjistíme i pomocí školního projektu. Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 2. 2018

Druhé číslo 27. ročníku Geografických rozhledů je věnováno tématu města jako organismu i organismů žijících ve městě (samozřejmě včetně lidí). Na příkladu Prahy analyzuje denní dojížďku za prací, na základě kartografických pramenů zkoumá historii měst, přibližuje noční atmosféru meziválečné Prahy. Diskutuje možnosti využití mapování městské kriminality ve výuce, soustředí se i na úskalí interpretace tematických map, prezentuje město jako specifický ekosystém. Z městského prostředí hledá únik DoPřírody!, např. do zahrádkářských osad, zelených ostrůvků ve městě. Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 12. 2017

První číslo 27. ročníku Geografických rozhledů je zaměřeno na problematiku vody v různých skupenstvích, ale i v rozličných přírodních a společenských aspektech. Strategický význam vody a možný nástup globální krize plynoucí z jejího nedostatku v úvodu hodnotí nejvýznamnější český hydrolog prof. Bohumír Janský. Další příspěvky se zabývají problematikou hospodaření s vodou ve městech či přítomností vody ve sluneční soustavě. Na Zemi nás vrací článek Práce vody od sněhové vločky po kapku v moři. Nechybí ani didakticky zaměřené články o rybnících a spotřebě vody v cestovním ruchu, představen je též nový ročník Zeměpisné olympiády. Zobrazit obsah čísla | vydáno 29. 9. 2017

Páté číslo Geografických rozhledů je věnováno problematice stravování z různých úhlů pohledu. Především je národní kuchyně představena jako součást kultury a čtenáři jsou ve stručnosti seznámeni se spotřebou potravin ve světě a v Česku také v návaznosti na proměny zemědělství. Významným úhlem… Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 6. 2017

Čtvrté číslo Geografických rozhledů se zaobírá tématem konfliktů v různých podobách, v různém kontextu, konflikty současnými i potencionálními. Nejfrekvetovanějším regionem zmiňovaným v článcích je Střední Asie – region v našich médiích velmi opomíjený, avšak s obrovským ekonomickým i politickým… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 4. 2017

Třetí číslo Geografických rozhledů ​nabízí témata zabývající se měřením v geografii. Články ​ukazují vybrané jevy a veličiny, které můžeme v geografii měřit a následně vyhodnocovat. Jsou zaměřeny na ukázky analýzy reliéfu, dozvíme se, jakým způsobem jsou minulé klimatické změny archivovány v zemské… Zobrazit obsah čísla | vydáno 6. 2. 2017

Mnohé jevy okolo nás mají cyklický charakter. Známým příkladem je střídání dne a noci či změny ročních období. Jiné přírodní cykly mají periody tak dlouhé, že trvalo generace, než lidstvo zjistilo, že takové cykly vůbec existují. Některé z těchto cyklů mají příčinu ve více či méně známých pohybech… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 12. 2016

V prvním čísle 26. ročníku Geografických rozhledů jsme se zaměřili především na cesty lidí do Evropy a kontaktní místa, kudy do Evropy proudí desetitisíce. Středomoří bylo v minulosti odrazovým mostem pro výboje a ovládnutí severní Afriky a JZ Asie Evropany a najednou se stává prostorem, který… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 10. 2016

Páté číslo 25. ročníku je plné zajímavých článků. Rubrika Výzkum a vývoj je zaměřena na hlavní téma tohoto čísla a tím jsou pustiny. Co je to pustina, jak se třídí a něco o jednotlivých typech připravil Luděk Šefrna. Spolu s Miroslavem Šobrem vás zavádíme do Střední Asie, resp. k jejímu dnes již… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 6. 2016

V tématech Geografických rozhledů se pravidelně objevuje jedno číslo zaměřené na některý ze světových regionů. V tomto ročníku padla volba na Severní Ameriku, respektive na Kanadu a USA. Jedná se o velmi pestrý region jak z hlediska přírodního prostředí, tak ze socioekonomického pohledu. Snažili… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 4. 2016

Když se redakční rada v únoru loňského roku rozhodla zařadit do 25. ročníku Geografických rozhledů téma nepokojů, napětí a konfliktů, málokdo tušil, o jak prozíravou volbu jde. Zprávy o válkách, obětech, teroristických útocích v různých částech světa nám média dlouhodobě přinášejí každý den. V… Zobrazit obsah čísla | vydáno 7. 2. 2016

Vlastnosti půdy určovaly charakter zemědělství a prostřednictvím něj se půda podílela na rozvoji společnosti. Staré civilizace se koncentrovaly do míst, kde půda byla obzvláště úrodná (např. údolí Nilu, Mezopotámie) a poskytovala dostatek přebytků, aby se část společnosti mohla věnovat jiným… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 12. 2015

První číslo 25. ročníku Geografických rozhledů je věnováno VEŘEJNÝM PROSTORŮM. Vstupní článek seznamuje s osobnostmi, které vývoj koncepce, tvorby a využití veřejných prostorů významně ovlivnily. Navazující příspěvky se ve stručnosti věnují typům ulic, využití náměstí a veřejným prostorům v… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 10. 2015

Sociálněpatologické jevy jsou všude kolem nás, ač si to uvědomujeme více či méně. Některé jsou přirozeně vnímány negativně, u jiných si však jejich závažnost mnohdy ani nepřipouštíme. Právě problematice seociálněpatologických jevů je věnováno toto číslo Geografických rozhledů. Čtenáře může na… Zobrazit obsah čísla | vydáno 4. 6. 2015

Přitažlivost neboli gravitace v původním slova smyslu popisuje fyzikální sílu. Nicméně v přeneseném slova smyslu vyjadřuje snahu objektů se koncentrovat do relativně malé oblasti. V tomto čísle Geografických rozhledů se podíváme na tento pojem z obou výše zmíněných pohledů, neboť s oběma geografie… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 4. 2015

Makroregiony jsou tématem právě vycházejícího čísla Geografických rozhledů. Proč zrovna toto téma? Hlavním důvodem je pro nás fakt že se svět globalizuje a je třeba pro jeho pochopení vidět svět hierarchizovaně, shora dolů a zdola nahoru. Jen tak je možné umět vysvětlit procesy, které ve světě… Zobrazit obsah čísla | vydáno 3. 2. 2015

Oceánie je pro Evropany bezesporu nejvzdálenějším světadílem – do Melanésie je to blíže přes Asii, do Polynésie ale přes Ameriku. Pro většinu Čechů je Oceánie stále spojena s exotikou ostrovů se sluncem zalitými písčitými plážemi a blankytnými lagunami, kokosovými palmami či přátelskými lidmi, … Zobrazit obsah čísla | vydáno 4. 12. 2014

Prameny byly vždy symbolem začátku či zrození něčeho nového, čistého a nezkaženého. Proto také byly v různých kulturách uctívány a chráněny. V novém čísle Geografických rozhledů se na problematiku pramenů podíváme z různých úhlů. Dozvíme se, jak se hledají prameny světového veletoku, jaký význam… Zobrazit obsah čísla | vydáno 17. 10. 2014

Sto let je v životě člověka “dlouhý” věk. Často jsme svědky tvrzení, že jsme po předcích…, že si v životech neseme “historické” zátěže apod. Kolik pravdy je na těchto tvrzeních? Redakce Geografických rozhledů koncipovala závěrečné číslo 23. ročníku s vědomím, že v době, kdy číslo vyjde, se na… Zobrazit obsah čísla | vydáno 5. 6. 2014

Čtvrté číslo Geografických rozhledů je zamĕřeno na Prahu, která jako národní i evropská metropole prochází zmĕnami danými obecnými globálními trendy i vývojem ovlivňovaným lokálními specifiky. K prvnímu okruhu vám přinášíme článek Luďka Sýkory, který proměny Prahy zasazuje do kontextu vývoje… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2014

Sníh a led jsou nepostradatelnými atributy zimy, ale i polárních oblastí. Sníh a led představují vodu v pevném skupenství. Díky tomuto pevnému skupenství působí na své okolí zcela jinak než voda v kapalném stavu. Vzniká jiný reliéf, mění se strategie přežití rostlin a živočichů, je odlišné chování… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 2. 2014

Svět se permanentně a stále rychleji mění. Číslo Geografických rozhledů na téma země BRICS se zabývá zeměmi, které v posledních letech prodělávají řadu modernizací a představují díky své populační velikosti a rozvoji hospodářství stále významnější dopad na celosvětový ekonomický a politický systém.… Zobrazit obsah čísla | vydáno 30. 11. 2013

Kvartér neboli čtvrtohory je nejmladší geologická éra a oproti ostatním geologickým epochám o něm víme nejvíce. Pokud bychom kvartér měli nějak stručně charakterizovat, pak by asi každý řekl, že během něj výrazně kolísalo klima a střídaly se delší chladné úseky s kratšími teplými etapami. Možná… Zobrazit obsah čísla | vydáno 23. 9. 2013

Slovensko známe všichni, do Rakouska se jezdí na lyže, v Německu spojíme nákup aspoň s nějakou tou kulturou. Ale kdo známe Polsko? Maximálně se jezdí na trh do Jelení Hory, či Kladska, občas nějaký ten povinný školní výlet do Krakova a Osvětimi, možná služebně do Varšavy. Ale co dál? Kolik z nás… Zobrazit obsah čísla | vydáno 27. 5. 2013

Jedním z nejpřitažlivějších geografických jevů jsou bezesporu ostrovy. Převážně izolované krajiny jsou díky svému jasnému ohraničení vhodnou laboratoří pro studium přírodních i společenských jevů a procesů, hybných sil změn prostředí i dopadů a důsledků lidských aktivit na přírodu. Porovnávání… Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 4. 2013

První leden máme spojený zejména s oslavou přicházejícího nové roku a většina z nás si ani nevzpomeneme, že tento den je také státním svátkem nazvaným poněkud melodramaticky Den obnovy samostatného českého státu. Vysvětlení tohoto opomenutí netkví jen v předcházející silvestrovské noci a je vlastně… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2013

Každá z lidských generací se, s větší či menší intenzitou, zapisuje do krajiny, ve které žije, hospodaří, odpočívá… Míra zásahů do prostředí mnohdy přesahuje hranice zdravého selského rozumu a dosahuje dimenzí, kdy uvažujeme, zda naše počínání je z hlediska našeho života, ale hlavně života… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2012

Současná krajina je do značné míry obrazem naší spotřeby. Každým svým nákupem totiž rozhodujeme o tom, které lidské aktivity podpoříme. I zcela banální rozhodnutí o tom, jestli posvačíme jablko od českého zemědělce zakoupené na farmářských trzích nebo banán z Jižní Ameriky zakoupený v hypermarketu,… Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2012

Zobrazit obsah čísla | vydáno 2. 6. 2012

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2012

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2012

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2011

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2011

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2011

Zobrazit obsah čísla | vydáno 31. 3. 2011

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2011

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2010

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2010

Zobrazit obsah čísla | vydáno 15. 6. 2010

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2010

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2010

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2009

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2009

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2009

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2009

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2009

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2008

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2008

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2008

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2008

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2008

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2007

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2007

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2007

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2007

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2007

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2006

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2006

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2006

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2006

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2006

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 2005

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 2005

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2005

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 2005

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 2005

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2004

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 2004

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2004

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2004

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2004

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 2003

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2003

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2003

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 2003

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 2003

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 2002

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 2002

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 2002

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2002

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 2002

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 2001

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 2001

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 6. 2001

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 2001

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 2001

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 2000

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 2000

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 2000

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 2000

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 2000

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1999

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 1999

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1999

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1999

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1999

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1998

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 1998

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1998

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1998

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1998

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1997

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 1997

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1997

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1997

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1997

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1996

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 1996

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1996

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1996

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1996

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1995

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 1995

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1995

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1995

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1995

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1994

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 1994

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1994

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1994

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 1994

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 9. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1993

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 11. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 5. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 4. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 3. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 2. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 1. 1992

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 12. 1991

Zobrazit obsah čísla | vydáno 1. 10. 1991