Pojmem železnice je označován kolejový dopravní systém pro přepravu osob a zboží. Dílčí principy kolejové dopravy byly využívány nejméně od středověku, moderní železnice vznikla začátkem 19. století. Rozvoj železnice byl katalyzátorem průmyslové revoluce, šel ruku v ruce s rozvojem těžkého průmyslu a vytvářel obrovskou poptávku po železe, oceli i strojích. Železnice v 19. století během několika málo desítek let zcela proměnila mapu světa. Vytvořila se hustá dopravní železniční síť, která významně zkrátila dobu cestování i na obrovské vzdálenosti. Až když se po železnici začaly prohánět vlaky poháněné tehdejší technologickou novinkou – lokomotivami – se však začal výraz železnice užívat i jako pojmenování dopravního prostředku. Do té doby byla železnice označením výhradně pro kolejovou dráhu. Ta ve svých začátcích v 16. století sice byla konstruována nejdříve ze dřeva, ale brzy se pro snížení tření začaly pro stavbu kolejnic i kol vozů využívat kovové materiály. Že je slovo železnice původně hlavně „železnou cestou“ nebo „drahou“, dokazuje i její pojmenování v dalších jazycích: „kolejová cesta“ anglicky (railway), „železná cesta“ německy (Eisenbahn), francouzsky (chemin de fer), španělsky (ferrocarril), italsky (ferrovia) nebo rusky (железная дорога [železnaja daróga]).
Železnice výrazně, ze všech dopravních prostředků možná nejvýznamněji, ovlivnila rozvoj moderní společnosti. Železniční doprava v sobě ale skýtá potenciál stát se i dopravním prostředkem budoucnosti. Díky technologickému vývoji je železniční doprava stále rychlejší, je to způsob dopravy, který je ve srovnání s dalšími typy pozemní dopravy velmi bezpečný a také mnohem ekologičtější. I proto v rámci aktivizace a motivace jednotlivců i velkých firem k většímu využívání právě tohoto druhu dopravy vyhlásila Evropská unie rok 2021 Evropským rokem železnice.
V nových Rozhledech se dozvíte více nejen o minulosti a budoucnosti železnice, ale i o tom, jaký vztah mají mezi sebou železnice a krajina, nebo co mají společného železnice a čas.
Přejeme příjemné prožití vánočních svátků, třeba i ve společnosti Geografických rozhledů!
Miroslav Šifta
Úvodník. Geografické rozhledy, 31(2), 3.
Abstrakt
|
Článek (PDF) zdarma
KŘÍŽEK, M. (2021): Symbióza železnice a reliéfu. Geografické rozhledy, 31(2), 4–9.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
BURDA, T. (2021): Proměny železnice a krajiny na území Česka. Geografické rozhledy, 31(2), 10–13.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
KOPP, J., KEBZA, M. (2021): Zaniklé železniční tratě v příměstské krajině Plzně. Geografické rozhledy, 31(2), 14–17.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
KŘÍŽEK, M. (2021): Železnice a čas. Geografické rozhledy, 31(2), 18–21.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
ZÝMA, M., HAVELKOVÁ, L. (2021): Mapa ideálního ostrova: didaktická hra pro výuku kartografie. Geografické rozhledy, 31(2), 22–25.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
| Přílohy
MÍSAŘOVÁ, D., SVOBODOVÁ, H., MAŠTEROVÁ, V. (2021): Geoinformační dovednosti ve výuce zeměpisu. Geografické rozhledy, 31(2), 26–27.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
JELEN, J., STANĚK, J. (2021): Geografii je nově možné studovat již na střední škole. Geografické rozhledy, 31(2), 28–29.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
PÍŠA, J., RYBOVÁ, K. (2021): Vysokorychlostní tratí směrem k rozvoji regionu? Geografické rozhledy, 31(2), 30–33.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
Kaleidoskop. Geografické rozhledy, 31(2), 34–38.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
Nejdelší a nejvýznamnější železnice světa. Geografické rozhledy, 31(2), fotostrana 1.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
Železnice versus hory a moře. Geografické rozhledy, 31(2), fotostrana 2.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení