36/1 Francie a frankofonní svět

První číslo nového ročníku věnujeme Francii a frankofonnímu světu. Francie patří k zemím, o nichž máme pocit, že je dobře známe. Paříž, Eiffelova věž, Alpy, Azurové pobřeží, víno, sýry nebo Tour de France jsou pevnou součástí našeho obrazu této země. Z geografického pohledu je však Francie mnohem pestřejší – a především mnohem globálnější.
Výrazně k tomu přispěla její koloniální minulost. Na počátku 30. let 20. století dosáhlo francouzské impérium svého největšího rozsahu. Společně s evropskou Francií zaujímalo téměř 13 milionů km², tedy přibližně 9 % světové souše. Přestože většina kolonií později získala nezávislost, některá území zůstala součástí Francie dodnes – od Karibiku přes Jižní Ameriku a Indický oceán až po Tichomoří. S tím se pojí i překvapivá geografická zajímavost: nejdelší státní hranici Francie nesdílí s žádným evropským sousedem. Měří přibližně 730 kilometrů a prochází tropickým deštným lesem na pomezí Francouzské Guyany a Brazílie.
Ještě dál sahá frankofonní svět. Francouzština propojuje Evropu s rozsáhlými oblastmi Afriky, Severní Ameriky, Karibiku či Oceánie. Zatímco někde je mateřským jazykem většiny obyvatel, jinde slouží především jako jazyk vzdělávání a veřejné správy. Frankofonie tak není jednolitým kulturním prostorem, ale pestrou mozaikou zemí a společností s odlišnou historií, identitou a tradicemi.
Současná Francie zároveň čelí výraznému vnitřnímu napětí. Otázky migrace, integrace, národní identity či sociálních a regionálních nerovností se promítají do politických sporů i protestů. Rostoucí podpora nacionalistických politických proudů a blížící se prezidentské volby v roce 2027 staví tyto otázky znovu do popředí veřejné debaty.
V tomto čísle se podíváme na francouzskou krajinu, regionální rozdíly, gastronomii, postavení francouzštiny ve světě i zámořská území. Připomeneme také roli Francie v evropské integraci a její historické vazby na Česko.

Zobrazit obsah čísla | vydáno 11. 11. 2026