34/2: Měsíc

Měsíc je vedle Slunce nejvýraznějším prvkem na naší obloze. Dáno je to tím, že je poměrně blízko (střední vzdálenost mezi Měsícem a Zemí je 384 403 km) a také tím, že je Měsíc velký. V rámci Sluneční soustavy je při porovnání s ostatními přirozenými planetárními družicemi (měsíci) náš Měsíc pátým největším a v poměru vůči své mateřské planetě (Zemi) je dokonce úplně největší. Rovníkový průměr Měsíce je 3 476 km, což je o něco víc než čtvrtina průměru Země. I díky tomu Měsíc způsobuje nebo ovlivňuje mnoho přírodních jevů a cyklů na Zemi.
Ze všech těchto důvodů Měsíc člověka odjakživa fascinoval. Lidstvo ho spojuje s různými významy. Některé jsou nadpřirozené. Mezi bohy starého Říma byla bohyní Měsíce Luna. Tento výraz se vžil i v češtině jako básnický výraz pro Měsíc. Starořeckou bohyní Měsíce je Seléné. I toto jméno se stalo jedním z rozšířených výrazů pro mnoho aspektů spojených s Měsícem. Měsíc má silný symbolický význam i v mnoha dalších rovinách. Když zůstaneme u náboženských symbolů a starého Řecka, v ikonografii helénistického období představoval půlměsíc panenskou bohyni lovu Dianu, neboli také Artemis (odtud vychází název aktuálního vesmírného programu NASA s cílem přistát právě na Měsíci). Protože Diana byla panenská bohyně, byl měsíční srpek používán i jako symbol panenství. V římskokatolické církvi je půlměsíc spojen s Pannou Marií. Mezi všemi světovými náboženstvími je však půlměsíc nejdůležitějším symbolem v islámu.
Kromě kosmologie či náboženských aspektů však Měsíc lidem už od prehistorie sloužil i k poněkud „hmatatelnějším“ účelů, například pro záznam času. Dokazují to výzkumy pravěkých maleb v jeskyních Lascaux na jihu Francie, kde je u vyobrazených jednotlivých zvířat součástí malby i sada teček. Jejich počet pak zřejmě značí počet lunárních měsíců souvisejících s reprodukčním cyklem daného zvířecího druhu.
Geografové najdou ještě daleko větší množství dalších úhlů pohledu, jak na Měsíc nahlížet. Alespoň některé z nich nabízí nové číslo Rozhledů.
Přejeme příjemné čtení

Miroslav Šifta

Úvodník

Úvodník. Geografické rozhledy, 34(2), 3.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Téma

KŘÍŽEK, M. (2024): Vznik Měsíce a jeho pohyby po obloze. Geografické rozhledy, 34(2), 4–7.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

ŠOBR. M. (2024): Slapové jevy v oceánu. Geografické rozhledy, 34(2), 8–11.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

DOBOŠ, B. (2024): Jak geografie ovlivňuje (nejen) současné mise k Měsíci. Geografické rozhledy, 34(2), 12–15.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

BLÁHA, J. D., SOUKUP, M. (2024): Dědictví lunárního kalendáře. Geografické rozhledy, 34(2), 16–19.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Mapa

MACHOVÁ, D., LYSÁK, J. (2024): Měsíc. Geografické rozhledy, 34(2), 20–21.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Téma

MARTÍNEK, J. (2024): Češi, kteří poznávali Měsíc. Geografické rozhledy, 34(2), 22–23.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

DUŠEK, J. (2024): Hvězdárna a planetárium Brno: k čemu je dobrá a proč ji navštívit? Geografické rozhledy, 34(2), 24–25.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Geografie a škola

STANĚK, Mic., NOVÁČEK, A. (2024): Jak učit o Měsíci v geografii? Geografické rozhledy, 34(2), 26–29.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KAŠPAR, V. (2024): Středoškolská geografie v pojetí International Baccalaureate Diploma Programme. Geografické rozhledy, 34(2), 30–31.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

Věda, výzkum a inovace

KŘÍŽEK, M., ŠOBR, M., STANĚK, Mil. (2024): Povodně: jejich příčiny, průběh a význam. Geografické rozhledy, 34(2), 32–37.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Aktuality

Aktuality. Geografické rozhledy, 34(2), 38.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Fotostrany

Symbol půlměsíce. Geografické rozhledy, 34(2), fotostrana 1.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Měsíční krajina. Geografické rozhledy, 34(2), fotostrana 2.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení