30/2: Polární oblasti

Nejjednodušším vymezením polárních oblastí je jejich ohraničení polárními kruhy. Ty jsou tvořeny rovnoběžkami na 66°33' severní a jižní zeměpisné šířky. Jejich poloha je dána sklonem zemské osy vůči rovině, ve které Země obíhá kolem Slunce (v matematické a planetární geografii bychom ale měli raději mluvit o sklonu zemské osy vůči ekliptice). Polární kruhy leží ve vzdálenosti 7 383 km od rovníku a 2 602 km od pólů. V takto definovaných polárních oblastech o letním slunovratu Slunce nezapadá za obzor a o zimním slunovratu nad něj naopak nevychází. Čím blíže jste k pólu, tím jsou jevy polárního dne a noci zřetelnější. Během polární noci jsou od 79. rovnoběžky po celý den vidět nejjasnější hvězdy a od 85. rovnoběžky zůstává Slunce pod obzorem tak hluboko, že nelze pozorovat ani náznak svítání.
I proto, že na Antarktidě panuje polární noc i den několik měsíců (záleží samozřejmě na konkrétní poloze), a také proto, že není trvale obydlena, je to jediný kontinent bez přesně definovaného časového pásma. Vědci pracující na antarktických výzkumných stanicích se tak řídí časem ve svých zemích, nebo si prostě můžou vybrat. Na výzkumníky, kteří se rozhodnou trávit čas v Antarktidě během zimy (od 21. června do 21. září), čeká kromě věčné tmy také téměř absolutní izolace. S tou se pojí i podmínka některých států, že na jejich stanicích musejí být všichni členové zimní výpravy zbaveni zubů moudrosti a slepého střeva (i když s nimi dříve žádné potíže neměli). Případný problém by byl zbytečný a v tamních podmínkách těžko řešitelný.
Polární oblasti ale zdaleka neznamenají jen polární den, polární noc nebo třeba polární záři. Pro geografa je účelnější od čistě zeměpisného, jednoduchého vymezení polárních oblastí upustit a pracovat raději s vymezením klimatologickým. Zvlášť v případě Arktidy.
Přejeme vám příjemné a inspirativní čtení a klidné prožití vánočních svátků!

Miroslav Šifta

Úvodník

Úvodník. Geografické rozhledy, 30(2), 3.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Téma

NÝVLT, D. (2020): Minulost a budoucnost polárních oblastí. Geografické rozhledy, 30(2), 4–7.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KOČÍ, A. (2020): Komu patří Arktida? Geografické rozhledy, 30(2), 8–11.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

ŠIFTOVÁ, J. (2020): Vědecká diplomacie jako cesta pro ohrožené arktické oblasti? Geografické rozhledy, 30(2), 12–13.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

MARTÍNEK, J. (2020): Objevování polárních krajů. Geografické rozhledy, 30(2), 14–17.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

LYSÁK, J. (2020): Znázorňování ledu a věčného sněhu na mapách. Geografické rozhledy, 30(2), 18–21.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KOVÁŘ, M. (2020): Sámové, Laponci, Lopaři, nebo Fínové? Geografické rozhledy, 30(2), 22–25.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení | Přílohy

KLEMPÍŘOVÁ, A., KLEMPÍŘ, J. (2020): Taje grónského života. Geografické rozhledy, 30(2), 26–29.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Geografie a škola

PRÁŠKOVÁ, A., NOVÁČEK, A. (2020): Co žáci vědí o světadílech před vstupem na druhý stupeň základních škol? Geografické rozhledy, 30(2), 30–33.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

TRAHORSCH, P., FROLÍK, F. (2020): Pedagogický konstruktivismus a možnosti jeho aplikace ve výuce geografie. Geografické rozhledy, 30(2), 34–37.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Věda, výzkum a inovace

JELEN, J., KARÁSKOVÁ, J. (2020): Přeshraniční region Krušnohoří již rok na seznamu UNESCO. Geografické rozhledy, 30(2), 38–41.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Aktuality

Aktuality. Geografické rozhledy, 30(2), 42.
Abstrakt | Článek (PDF) zdarma

Fotostrany

Lidé v Arktidě. Geografické rozhledy, 30(2), fotostrana 1.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení

Specifická Antarktida. Geografické rozhledy, 30(2), fotostrana 2.
Abstrakt | Článek (PDF) - nutné přihlášení