Čas je jednou ze základních fyzikálních veličin. Čas označuje určitou dobu, která uplyne mezi dvěma okamžiky, přičemž takový okamžik může být i v budoucnosti. V dalším pojetí je čas chápán jako čtvrtý rozměr trojrozměrného (3D) prostoru. V Einsteinově teorii relativity je čas nedílnou součástí časoprostoru. Čas a jeho vnímání samozřejmě úzce souvisí s celou planetou Zemí. Pro život na Zemi má zásadní význam střídání dne a noci vlivem rotace Země kolem své osy. Základem časových systémů se proto stal takzvaný sluneční čas. Ten lze měřit pomocí slunečních hodin, z kterých později byly odvozeny jednotky času. Z praktických důvodů pro fungování světa na základě slunečního času vznikl koordinovaný světový čas a jeho různá časová pásma.
Z různých pojetí času je zřejmé, že čas hraje zásadní roli i v nahlížení na svět z pohledu nás, geografů. Několik možných geografických přístupů k tématu času přináší toto číslo Rozhledů. Věnujeme se právě stěžejnímu slunečnímu času, tomu, jak pojmout výuku časových pásem, a protože celý název vydání zní Poslové času, nesmí v něm chybět ani historicko-geografická a politickou-geografická témata, jako jsou paměť krajiny, zaniklá sídla nebo staré zapomenuté civilizace.
Jako „Posel času“ může posloužit za několik let i toto číslo Rozhledů. Při jeho tvorbě nás v redakci ohledně toho napadla otázka „Jak bude svět vypadat v budoucnosti“. Zeptali jsme v současnosti tolik diskutované umělé inteligence (artificial intelligence – AI). Zde je několik zajímavých perspektiv, které nám nabídl ChatGPT:
• Klasická fosilní paliva budou dávno minulostí. Plně je nahradí solární a fúzní energie.
• Rozvinutý bude obor geoinženýrství, který bude spočívat v aktivním ovlivňování klimatu (např. kontrola počasí nebo ochlazování planety).
• Svět bude stále více propojen digitálně, s možností trvalého života v simulovaných realitách.
• Kvůli klimatickým změnám a přelidnění se může výstavba měst přesunout pod hladinu oceánů a do podzemí.
• Na Marsu a na Měsíci mohou stát trvale osídlené lidské osady.
Přejeme příjemné čtení
Miroslav Šifta
Úvodník. Geografické rozhledy, 34(3), 3.
Abstrakt
|
Článek (PDF) zdarma
KUČERA, Z. (2025): Zaniklá sídla v paměti krajiny pohraničí Česka. Geografické rozhledy, 34(3), 4–7.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
HASMAN, J. (2025): Dávné civilizace subsaharské Afriky. Geografické rozhledy, 34(3), 8–11.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
SOUKUP, M., BLÁHA, J. D. (2025): Bohové musejí být šílení aneb neurčité konce časů. Geografické rozhledy, 34(3), 12–15.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
HÁNA, D. (2025): Umění jako svědek politické minulosti. Geografické rozhledy, 34(3), 16–19.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
KŘÍŽEK, M. (2025): Když čas píše Sluncem po nebi. Geografické rozhledy, 34(3), 20–23.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
ŠOBR, M. (2025): Měření slunečního času. Geografické rozhledy, 34(3), 24–27.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
KADLEC, J. (2025): Objevování paměti krajiny jako námět pro výuku geografie. Geografické rozhledy, 34(3), 28–31.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
| Přílohy
KALUS, A., NOVÁČEK, A. (2025): Dramatická výuka časových pásem. Geografické rozhledy, 34(3), 32–33.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
KUPKOVÁ, V. (2025): Nechtěné (kulturní) dědictví zaniklé obce Přísečnice. Geografické rozhledy, 34(3), 34–37.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
| Přílohy
Aktuality. Geografické rozhledy, 34(3), 38.
Abstrakt
|
Článek (PDF) zdarma
Hledání a uchovávání minulosti. Geografické rozhledy, 34(3), fotostrana 1.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení
Svět před sto lety, kolem roku 1925. Geografické rozhledy, 34(3), fotostrana 2.
Abstrakt
|
Článek (PDF) - nutné přihlášení