Abstrakt: Na aktivisty obsazeném káhirském náměstí Tahrír bylo možné zřetelně odlišit stanová městečka jednotlivých politických stran hájících dílčí zájmy a hodnoty různých skupin obyvatelstva. Nově vzniklé i stávající strany si proto přejí větší politickou pluralitu, aby své zájmy mohly už konečně legálně a účinně hájit. Dále zde měla své stany chudina a nejnižší dělnické vrstvy, kterým šlo především o základní sociální zajištění a ekonomický rozvoj, který by přinesl pracovní místa. V jejich sousedství se pak scházela vzdělaná mládež z facebookové generace, která je alergická na veškeré projevy nesvobody arogantní moci a irituje ji i nedostatek životních příležitostí. Nejen v Egyptě tak byla roznětkou „arabského jara“ kombinace deficitu demokracie s deficitem prosperity v prostředí rychle se modernizujících společností (expanze nových médií, vzdělanosti a urbanizace). Tento článek se soustředí na příčiny arabských revolucí, které si jsou přes jejich rozdílný průběh a dosavadní výsledek do značné míry podobné.
Abstract (EN): Arab Revolutions. This study deals with the Arab revolutions of 2011. It focuses on the prosperity deficit and particularly the democracy deficit. The democracy deficit is described in light of international comparisons as well as with respect to the composition of the power elite. The internal components and functions of the power elite often lead to its multifaceted alienation from the rest of society (not only due to aspects of power and wealth, but also to aspects of generation, lifestyle, culture, religion, region or tribe).