Abstrakt: Historii krajiny lidé většinou nevnímali jen jako výčet informací o vzniku, rozvoji a zániku pestré škály krajinných objektů (např. sakrálních staveb, dopravních cest) či pouhý chronologicky uspořádaný souhrn dílčích událostí (např. válek, objevů). Jednotlivé artefakty, ideje a kulturní regulativy měly vždy konkrétní význam a strukturu. Díky tomu získávaly své územní kořeny. Jejich kumulující se významy formovaly spolu s danými prostorovými strukturami zcela originální, ojedinělá a jedinečná spojení – genia loci (ducha místa).