Abstrakt: Vývoj Evropské unie byl v posledních patnácti letech především ve znamení jejího rozšiřování. Počet členských států se během let 1995, 2004 a 2007 zvýšil ze 12 na 27. Je zřejmé, že tak velká změna musela společenství významně ovlivnit. Odborníci i většina reprezentantů Unie si uvědomují, že je nutné změnit mechanismy jejího fungování nejen proto, aby mohla efektivně řešit obvyklou agendu, ale zejména proto, aby byla schopná řešit zásadní problémy, které před ni staví současnost – hospodářskou krizi, energetickou bezpečnost apod. Principy absolutního konsensu, resp. jednomyslného přijímání rozhodnutí bylo možné používat, pokud měla EU 12 až 15 členů, při současných 27 (a uvažovaných 35 až 40) je získání souhlasu všech zemí velmi obtížné, ne‑li nemožné. V podmínkách rychle se měnícího globalizovaného světa a nových hrozeb ani není jiné cesty než přejít k novým pravidlům většinového hlasování.