Abstrakt: Židovská komunita po sobě zanechala v našich zemích za více než tisíc let dlouhé kolonizace nesmazatelné stopy. O jejích prvopočátcích mnoho nevíme, první jasné zmínky se objevují v Raffelstettenském celním a plavebním řádu z roku 906. Arabský cestovatel Ibrahim ibn Jakob popisuje obchodování Židů s otroky v Čechách v 10. století. Ve středověku se usazovali ve větších sídlech, kromě Prahy v Chebu, Litoměřicích a v dalších královských městech. Panovníci jim byli střídavě nakloněni nebo je chovali v nemilosti. V průběhu 15. a 16. století byli masivně vypovídání z měst a pod záminkou podpory Turků, penězokazectví a dalších protistátních činností je nechal Ferdinand I. v roce 1541 vypovědět z celého království. Poslední vypovězení se dotklo Židů roku 1744, kdy je Marie Terezie vinila z podpory Prusů. Velký obrat v postavení židovské komunity přinesl toleranční patent Josefa II. (1781) a rušení ghett (1848).