Abstrakt: Balkán, třetí největší poloostrov Evropy, není zpravidla považován za zrovna nejlepší evropskou adresu. Jeho okrajové oblasti, a dokonce celé státy se brání tomu, aby byly za „balkánské“ označovány, a samy upřednostňují „milosrdnější“ pojem jihovýchodní Evropa (ta je ale o něco širší). S geografickým jménem Balkán si totiž vzhledem k místní historii spojují už několik desetiletí politickou nestabilitu, etnické konflikty, hraniční spory, náboženskou a národnostní nesnášenlivost. Pojem balkanizace se dokonce stal součástí většiny světových jazyků – v ne zrovna lichotivém významu „dělení (území nebo skupiny) na menší a zpravidla nepřátelské jednotky“ (Merriam-Webster Dictionary). Není to, pravda, úplně spravedlivé, zůstává ale skutečností, že ve společenské, politické a hospodářské struktuře balkánských států jsou prvky, které s jistou pravidelností generují spory. Na poloostrově se nachází i řada oblastí, které dlouhodobě poutají pozornost světového společenství a vyvolávají bezpečnostní obavy.