Abstrakt: V současné době slýcháme, že povodně z posledních let, které mimo jiné postihly i území naší republiky, jsou jasným důkazem globálních změn způsobených pouze činností člověka. Ano, povodně tady „dlouhou dobu“ nebyly a nám se může zdát, že jsou něčím extrémním, ale při tomto pohledu si musíme uvědomit, že na celý problém nahlížíme v časovém horizontu jedné generace, jednoho lidského života či z hlediska délky historických záznamů. Podíváme-li se na povodně v horizontu posledních 10 000 let, pak zjistíme, že ve střední Evropě se vyskytlo několik na povodně bohatých period (viz obr. 1). Tedy povodně, a to i mnohem větší než v roce 1997 nebo 2002, tady byly dříve, než člověk začal zásadně měnit svoje prostředí. Povodně jsou tedy pro krajinu sice výraznou, leč přirozenou součástí. Mluvíme-li o globálních změnách, pak musíme mít stejně jako u povodní na paměti časové měřítko a uvědomovat si, že nic není stálé a mění se i v rámci přírodních cyklů. Bez jejich změn by současný reliéf měl zcela jinou podobu a celá řada jeho tvarů (např. ledovcové kary v Krkonoších, třetihorní a čtvrtohorní říční terasy Vltavy, kaňon Bečvy v Teplicích nad Bečvou, s exhumovanými zbytky krasových věží vzniklých v tropickém klimatu atd.), bez nichž si současnou krajinu nedokážeme ani představit, by neexistovala. Bylo by tedy stejnou chybou jako popírání ovlivňování podnebí hospodářskou činností přičítat všechny zdánlivě extrémní klimatické jevy pouze na vrub lidské činnosti.