Abstrakt: Podle Mezřického neexistuje jednoznačná definice globalizace. Primárně ekonomický pojem zároveň nabývá v současnosti stále více konotací. Zvykli jsme si spojovat tento výraz s celosvětovým vnucováním (ale i obdivováním) západního ekonomického a politického modelu. Ve skutečnosti jsou západní vymoženosti často adorovány těmi, kdo je zároveň zatracují. Podle J. Sokola označuje globalizace nikým neřízený, samovolný proces napodobování západního světa a každodenní kultury ve všech městských společnostech po celém světě. Globalizace v přeneseném slova smyslu se projevuje nejen v ekonomice a politice, ale i v dalších oblastech: kultuře, náboženství, životním prostředí atd. Pokusme se shrnout hlavní rysy globalizace: závislost národní ekonomiky na světových trzích, koncentrace kapitálu nadnárodních společností, ničení životního prostředí, anglikanizace národních jazyků, ale i zpětné ovlivňování angličtiny, standardizace života i služeb, masová kultura, hudba, literatura, film, internet se všemi službami a možnostmi, sociální a ozbrojené konflikty v místech střetávání civilizací. Podívejme se, zda se tyto rysy objevovaly již v době zámořských objevů a misií.