Abstrakt: „Nádheru spadlého syrového Rochlova oceníme nyní my, ale jestli ho neopraví, tak za deset let už nebude co oceňovat! V tomhle generačním přenosu je nutné nahlížet opravování památek a celé kultivování a udržování veřejného prostoru a krajiny. Proto je dobré opravovat památky, aby tvořily součást lidského života, aby nás kultivovaly, aby nám mohly patřit! A doufejme, že naše doba bude v budoucnosti brána dnešními dětmi jako vcelku osvícená a slušná epocha. Třeba i proto, že se opravovaly zámky a kostely.“ (Vojta Kouba, 30. 11. 2006)