Abstrakt: Jedu na motorce půvabnou zvlněnou krajinou pahorků a říčních údolí, hustě osídleným venkovem do obce Sangiran. Je začátek října 2003, blíží se konec suchého období, vegetace je převážně suchá, zeleň se objevuje jen vzácně. Řidič zastavuje u závory, platím mu za jízdu a pak i vstup do areálu muzea v domečku vedle. Zanedlouho se dostávám pod nízký pahorek s plochým vrcholem, kde stojí budovy muzea. Po schodišti vystupuji před vchod do hlavní budovy. Napjatě očekávám, co bude v expozicích uvnitř.