Abstrakt: Hromadné migrace lidí z center kontinentů do pobřežních oblastí Evropy a Severní Ameriky, snadno vytvářejí dojem, že člověk je „tažný“ živočich s dobře vyvinutým smyslem pro orientaci a navigaci. Opak je však pravdou. Ve své evoluční minulosti byli lidé (ať lovci, pastevci nebo zemědělci) připoutáni k poměrně malému území. Orientace na tomto relativně malém prostoru probíhala především podle vizuálních orientačních bodů, které bylo nutné si v průběhu života zapamatovat.