Časopis pro ty, kteří chtějí porozumět světu kolem sebe.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.
Časopis s obsahem recenzovaným odborníky.
Příloha článku: LENART, J., CIMALOVÁ, Š. (2021): Makču Pikču – krajinný fenomén pražského Jihozápadního města. Geografické rozhledy, 30(3), 34–37.
(A) Vybrané geomorfologické aspekty na podkladu Digitálním modelu reliéfu ČR 5. generace (DMR 5G), (B) barevná hypsometrie, (C) orientace svahů, (D) sklony svahů.
Jižněji situované hlavní těleso skládky má krátké a příkré severní, jižní a západní svahy. Východní svah je delší a mírnější a je rozbrázděný řadou zářezů fourcrossové dráhy. Vrcholová část skládky sestává ze tří výškově rozdílných plošin, z nichž ta střední je nejnižší, ale zároveň plošně největší (1 ha). Severní i jižní plošina dosahují shodně 343 m n. m. Z převážně neukloněných vrcholových plošin hlavní skládky se vyjímá ta severní, tvořená mozaikou různě orientovaných plošek. Podobně je na tom i malá vrcholová plošina severního útvaru. Značnou diverzitu orientací povrchů vykazují i fourcrossová dráha a pumptrack. Kromě lokálního zvýšení sklonů na terénních prvcích fourcrossové dráhy dosahují sklony maxima na jižních a západních svazích skládky (25–35°), lokálně dokonce až do 50°. V mapě jsou zaznamenány i vyšší sklony na jihozápadním svahu severní plošiny hlavního kopce, ty jsou ale dány umělými stupni ve svahu – gabionovými stěnami. Nejpestřejší sklonitostní poměry jsou na jižním svahu skládky a také v území severní plošiny.
Pozn.: vrstevnice po jednom výškovém metru.